Název publikace jako prostředek zábavy postmoderních intelektuálních subkultur

Máte doma knihu, která se nějak divně jmenuje? Nebo jste dokonce sami takovou napsali? Pak vás jistě bude zajímat soutěž Bookseller - Diagram Prize, která vznikla v roce 1978 na frankfurtském knižním veletrhu a dodnes se každoročně uděluje knihám s tím nejbizarnějším názvem. V minulosti se porota (od roku 2000 veřejnost při internetovém hlasování) setkala skutečně s tím nejhorším, co lze v knihovně mít. Zde je výčet některých vítězů i s odkazem na Amazon, pokud byste o publikace projevili větší zájem:

• Sborník z druhého mezinárodního sympozia o bezsrstých myších (1978) 
• Madam jako podnikatel: Řízení kariéry v nevěstinci (1979)
• Orální sadismus a vegetariánská osobnost (1986)
• Versailles: Pohled ze Švédska (1988)
• Jak kálet v lese: ekologicky šetrný přístup (1989)
• Manuál bezpečného lesbického sadomasochismu (1990)
• Jak se vyhnout velkým lodím (1992)
• To nejpodstatnější z historie betonu (1994)
• Opětovné využití starých hrobů (1995) 
• Vývoj chovu dojných krav a jeho řízení: nové příležitosti k rozšíření využití slámy (1998)
• Život s výstředními hýžděmi (2002)
• Velká kniha lesbických koňských příběhů (2003)
• Lidé, kteří nevědí, že jsou mrtví: Jak se napojují na netušící kolemjdoucí a co s tím dělat (2005)
• Zbloudilé nákupní vozíky na východním pobřeží Severní Ameriky: Průvodce identifikací v terénu (2006)
• Jak vést zubařskou praxi ve stylu Čingischána (2010)

V historii soutěže nebyla cena udělena pouze dvakrát - v letech 1987 a 1991, kdy se porota domnívala, že žádný z titulů není pro vítězství dost bizarní. Před pěti roky vyvolal pak rozruch vítěz Philip M Parker s knihou Světový výhled pro tvaroh v šedesátimiligramových baleních na léta 2009-2014, neboť se zjistilo, že ji místo něj napsat robot, kterého sám vyvinul a který na základě šablony plní knihy obsahem databází a internetových vyhledávačů. Ostatně o tom, že Parker není zcela běžným autorem, svědčí i to, že si nárokuje autorství více než 200 tisíc knih. Co naopak překvapí, je fakt, že kniha stojí na Amazonu téměř 800 dolarů, což je vzhledem k úzce zaměřenému tématu poměrně dost.

Soutěž je opravdu originální, a tak se jí v minulosti věnovala i některá česká média (idnes, Reflex). Bohužel byla ale natolik líná, že to byly informace letem světem místo toho, aby třeba vymyslela její českou variantu. V českém prostředí totiž podle mě žádný podobný žebříček neexistuje, a to i přes to, že by bylo z čeho vybírat:

Dílčím způsobem se tématu věnují pouze akademičtí pracovníci výzkumného centra Okoun, kteří se dlouhodobě zabývají analýzou pojmenování diplomových (i jiných odborných) prací. Během svého rozsáhlého bádání narazili již na pěknou řádku podivuhodných názvů:

• Studium procesů interakce laserového záření se vzorky skel a zemědělských půd pomocí spektroskopie laserem indukovaného mikroplazmatu a optické emisní spektroskopie v indukčně vázaném plazmatu
• Význam železniční dopravy pro vysokoškolské studenty
• Analýza anonymních internetových příspěvků a její využití v pastoraci
• Vliv náběhu na přesnost střelby hlavou při řešení střeleckých příležitostí v pokutovém území v žákovských kategoriích
• Hledání alternativního způsobu syntézy tricyklo[3.2.0.0^2,6]heptan-1,6-dikarboxylové kyseliny
• Divadelní tvorba Veroniky Žilkové 
• O domnělém používání posýpátka v předhistorické Číně
• Přezdívky v počítačové hře World of Warcraft
• Medicína v románech Karla Maye
• Využití raketoplánu pro potřeby Armády České republiky

Závěrem bychom rozhodně neměli opomenout ani přínos Petra Bartoně, vyučujícího na katedře ekonomie VŠE, který k výzkumu trvale přispívá v bakalářských a diplomových pracích, jež vede:

• Jaké jsou náklady a výnosy letního času?
• Je sledování dětské lokomotivy komplementem nebo substitutem pro poptávku po styku s nezletilými?
• Kolik lidí ročně zabije Vláda ČR svou automobilovou politikou?
• Dynamický model prokrastinace (UPDATE: datum odevzdání stanoveno na leden 3000)
• Je česká myslivost institucionalizovanou formou trvale udržitelného pytláctví?